V 80. letech 18. století došlo k ostrým sporům krnovských stavů s knížetem Jiřím Bedřichem Hohenzollernským. Jednání probíhala na zámku. Stavové se úspěšné bránili proti úsilí knížete zavést nové zemské zřízeni a jeho germanizačním snahám. V prvním desetiletí 17. století dal zámek značným nákladem zkrášlit kníže Jan Jiří. 14. června 1610 tam začaly za účasti značného počtu hostů velkolepé pětidenní slavnosti u příležitosti svatby knížete s Evou Kristinou, dcerou vévody Bedřicha Wurtemberského. Měšťané byli svědky mnoha okázalých průvodů, rytířských her, hostin a ohňostrojů. Finanční prostředky na tuto slávu ovšem kníže získal větším útiskem poddaných. V únoru roku 1620 byl na zdejším zámku hostem knížete Jana Jiřího český král Fridrich Falcký. Stejně jako město i zámek značně utrpěl třicetiletou válkou. Například dánské vojsko tam roku 1626 nic neukořistilo, našlo jen holé zdi. Za vlády Lichtenštejnů sídlily na zámku především knížecí úřady. Bedřich Bernard Werner ve své Topografii Slezska [roku 1765) uvádí, že krnovský zámek je dostatečné prostorný a že by mohl hostit krále.
Požár Krnova 1. dubna 1779 neušetřil ani zámek. S jeho obnovou bylo započato již na počátku léta roku 1779. Plány vypracoval lichtenštejnský dvorní architekt Jan Kryštof Fabich, stavební práce vedl stavitel Haucke. Touto přestavbou, která probíhala až do konce 18. století, byl objekt architektonický značně znehodnocen. V 19. století došlo pak ještě k dalším stavebním úpravám. Historik Faustin Ens se roku 1337 o zdejším zámku vyjádřil velmi nelichotivé: „Je starý, pochmurný, malý a nepravidelný. Nejvýznamnější je na něm jeho bezvýznamnost.“ Byl to odsudek příkrý a nespravedlivý. Zámek je nepravidelného půdorysu, situován při starém městském jádru. V minulosti k němu patřila Horní brána, zemský dům, knížecí zahrada u tzv. Švédské zdi a také dům na Zámeckém náměstí, kde byla zámecká kancelář (dnes je v tomto domě prodejna suvenýrů a hraček). Byl součástí městského opevnění, protože však byl opevněn i proti městu, tvořil samostatnou obrannou jednotku. Budovy a hradební zdí uzavírají nepravidelné nádvoří. Na severní straně vede kolmo na hlavní dvoupatrovou obytnou budovu silná zeď s vjezdem do nádvoří, nesoucí v patře zaklenutou chodbu otevřenou do nádvoří pilířovou arkádou. Arkády této chodby, jež spojuje hlavní budovu s patrem větší bašty, jsou pozoruhodné renesančními sgrafity s reliéfním figurálním dekorem. Ženské postavy symbolizuji patrně (zleva doprava) hudbu, dramatické umění a zpěv. Sgrafita, jež byla objevena náhodou v říjnu roku 1888, byla v roce 1964 restaurována. Městské průčelí zámku je chráněno dvěma okrouhlými baštami. K větší baště je na východní straně připojen trakt hospodářských budov. Z celé stavby se v původním stavu dochovala část přízemí hlavního traktu a v jádře hradební zeď s baštami a arkádovou chodbou. Objekt je v současné době sídlem společnosti ZLT a.s.. Krnovský zámek, významná architektonická památka, i dům na Zámeckém náměstí 11 jsou zapsány ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.
